Finálový příklad ze soutěže s řešením
Praktický příklad s řešením – soutěž v římském právu
Finále 30.4. 2008 Olomouc
FRAGMENT 1
D 47, 2, 52,19 Ulpianus
Ani slovem, ani písmem nepáchá nikdo krádež,. neboť zde podle našeho práva platí, že se nemůže stát krádež bez nakládání s věcí. Rada nebo pomoc, kterou někdo jinému ke krádeži poskytl, škodí tehdy, pokud došlo následně k nakládání s věcí.
Causa 1
Vzpomeňte si na mince, které někdo jinému vyrazí z ruky, aby je třetí mohl sebrat nebo na stádo, který jeden splaší, aby jej druhý mohl snáze získat.
Otázky:
1. Bude podle Vás krádež, pokud ten druhý mince nezachytí nebo pokud mu proklouzne stádo?
Odpověď: Ne, protože podle Ulpiána je návod nebo pomoc trestná jen tehdy, pokud pachatel provede contrectatio (nakládání s věcí).
2. Bude ten, kdo peníze vyrazil, nebo stádo vyplašil, vlastníkovi stáda nebo peněz odpovídat za škodu?
Odpověď: Ano, neboť i tehdy, když nezískali pachatelé plánovaný prospěch, vlastníkovi peněz či stáda vznikla škoda. Za tuto škodu však nebudou pachatelé odpovídat na základě žaloby z krádeže, ale na základě actio de lege Aquilia.
FRAGMENT 2
D 47, 2, 36 pr. Ulpianus
Kdo přesvědčil otroka, aby uprchl, není zloděj. Neboť ani ten, který jinému dal zlou radu, nepáchá krádež. Ne více než ten, kdo jej (tj. otroka) přesvědčil, aby se po hlavě vrhl ze srázu nebo aby na sebe vložil ruku.
Ale jestliže druhého přesvědčil k útěku, aby byl chycen od jiného, bude žalován z krádeže ten, který jej přesvědčil, jako by jeho radou nebo pomocí byla krádež spáchána.
Navíc Pomponius napsal, že toho, který přesvědčoval, ačkoliv mezitím nebude moci být žalován z krádeže, když někdo chytí uprchlého otroka, od tohoto okamžiku bude přece moci být žalován z krádeže, jakoby se mělo za to, že jeho radou nebo pomocí byla spáchána krádež.
Causa 2
Decimus tak dlouho hučí do Sticha o krásách svobody, až Stichus jednoho dne uteče.
Otázky:
3. Jakým způsobem hodnotilo římské právo návod nebo pomoc? Je podle Vašeho názoru zlá rada (rada ke zlému skutku) pomocí ke krádeži?
Odpověď: Zlá rada (tj. rada ke zlému skutku) byla trestána stejně jako pomoc podle sankce stanovené pro samotného pachatele - pachatel ovšem musel krádež dokonat (tj. v úmyslu obohatit se provedl contrectatio cizího majetku ke škodě oprávněného).
4. Posuďte pro případ, že Sticha po dohodě s Decimem na útěku lapí Quintus a zavře jej u sebe doma, od kterého okamžiku se bude Stichus považovat za ukradeného?
Odpověď: Od okamžiku, kdy jej Decimus lapí.
5. Bude Decimus odpovědný za krádež, pokud Quintus nedokáže Sticha lapit?
Odpověď: Nebude, protože nedošlo k tělesnému nakládání (contrectatio).
6. Bude Decimus odpovědný za krádež, pokud Quintus Sticha lapí, ale ten mu za 10 dní uteče a vrátí se ke svému pánovi?
Odpověď: Ano, od okamžiku, kdy Sticha pevně uchopí, spáchal krádež. Jak dlouhou dobu se mu podaří otroka držet v zajetí, není rozhodující.
7. Co když bude Stichus na útěku žít 10 let jako svobodný a pak se jej někdo zmocní a zotročí jej? Může Stichus zahájit spor o svobodu? Nebo jej může jeho nový držitel vydržet?
Odpověď: Vydržení svobody u Sticha nepřipadá do úvahy, neboť 10-letý pobyt na svobodě přináší svobodu jen tehdy, pokud otrok žije jako svobodný v dobré víře. Uprchlý Stichus v dobré víře o svém svobodném stavu být nemůže. Jeho nový držitel nemůže vydržet vlastnictví ke Stichovi, neboť uprchlý otrok je res furtiva a jako takový je předmět z vydržení vyloučen (není to res habilis). Navíc není příliš pravděpodobná situace, že by držitel uprchlého otroka mohl být v dobré víře, takže ani další podmínky vydržení nejsou splněny.
8. Je podle Vás poskytnutí útočiště otrokovi bráno jako krádež?
Odpověď: Ne, nejednalo se o krádež, protože tento člověk se otroka ani nezmocnil, ani se jím neobohatil (poskytl mu nocleh, šaty, jídlo). Přesto však takové jednání bylo považováno za vysoce společensky nebezpečné, neboť podporovalo otroky v útěcích. Proto existovala samostatná skutková podstata zkažení otroka (actio servi corrupti).
9. Je podle Vás sejmutí řetězů otrokovi krádež?
Odpověď: Závisí vždy na důvodu a úmyslu sejmutí. Pokud to někdo učiní na příkaz pána (např. objednávka výměny řetězů), nebude odpovídat za krádež. Pokud sejme okovy bez vůle pána, bude odpovídat za krádež až tehdy, pokud otroka někdo chytí. I pokud otrok nebude nikým chycen, odpovídá ten, kdo sejmul okovy, za škodu, která pánovi otroka vznikne, byť ne na základě actio furti, ale actio in factum.
10. Co jestliže Decimus přemluví Sticha k útěku a otrok je chycen ne Quintem, ale námezdnými lovci otroků?
Odpověď: Podle Pomponia i v tomto případě bude Decimus odpovídat za krádež, protože došlo ke kontrektaci věci.
FRAGMENT 3.
D 47, 2, 36, 2 Ulpianus
Pomponius tedy říká, že jestliže uprchlý otrok s sebou vzal pánovy věci, může být ten, kdo otroka přemluvil k útěku, žalován z krádeže, a to kvůli věcem, které vzal otrok s sebou; protože jakmile vzal otrok věci s sebou, došlo ke spáchání krádeže radou. Sabinus to potvrzuje.
Otázky:
11. Odpovídal by Decimus i za krádež řetězů a pilníku, které si vzal Stichu s sebou? Posuďte jak pro případ, že by o tom Decimus věděl, tak pro případ, že by věci vzal otrok o své újmě. Souhlasíte s Pomponiem?
Odpověď: Podle Pomponia nese návodce odpovědnost za veškeré důsledky, které jsou v přímé souvislosti s útěkem, tedy i za otrokem odnesené věci. Pokud by otrok spáchal na majetku pána ještě další škodu, za tu už by Decimus odpovědnost nenesl, pokud otroka i k této činnosti nenaváděl (např. otrok při útěku zapálí pánův dům).
12. Odpovídal by podle Pomponia Decimus za strážného, kterého by Stichus na útěku zavraždil?
Odpověď: Záleží na tom, zda strážný byl otrok, nebo svobodný, a také na tom, jestli bylo nutné (v příčinné souvislosti s útěkem), aby otrok cestou na svobodu vrátného zabil. Pokud bylo předem jasné, že otrok musí strážného zabít, aby se dostal na svobodu, odpovídá návodce i za tento následek. Pokud by strážný byl svobodný muž, jednalo by se o vraždu, pokud by strážný byl otrok, jednalo by se o poškození cizí věci podle Aquiliova zákona.
13. Kterým okamžikem ztratí Stichův pán držbu k věcem, které vzal Stichus s sebou? A kterým okamžikem vlastnictví?
Odpověď: Otrok na útěku je stále ve vlastnictví pána a jako jeho prodloužená ruka vykonává i držbu nad odnesenými věcmi. Držbu k nim by pán ztratil v okamžiku, kdy by se otrok věcí zbavil (a držbu otroka okamžikem, kdy by se otroka někdo chopil). Vlastnictví k věcem ani otrokovi pán neztrácí a ani otroka, ani odnesené věci nelze vydržet (nezpůsobilá věc – res furtiva).
FRAGMENT 4.
D 47, 2, 61 Africanus
Má se za to, že uprchlá otrokyně jakoby ukradla sama sebe, a tedy i dítě, které v sobě nosí, budeme díky tomu považovat za kradené.
Otázky:
14. Souhlasíte s Africanem? Může otrok spáchat krádež a jakým způsobem bude trestán? Může ukrást sám sebe?
Odpověď: Otrok může spáchat krádež, ovšem trestán bude pouze disciplinárně, za škodu, kterou způsobí, odpovídá jeho pán a může použít noxae datio.
15. Jaké bude postavení dítěte - stane se vlastnictvím toho, kdo otrokyni chytí a po jeden rok v dobré víře drží jako svou vlastní?
Odpověď: Podle Africana ne, otrokyně jako by ukradla sama sebe a proto se považuje za ukradenou a proto bude kradené i její dítě. Tato podivná konstrukce, kdy objekt práva krade objekt práva, byla vytvořena proto, aby se zabránilo možnosti vydržet vlastnické právo k dítěti uprchlé otrokyně. Podle Africana bude otrokyně i dítě res furtiva a nelze ji vydržet. Všimněte si rovněž formulace, že otrokyně neukradla sama sebe, ale „jakoby ukradla“ (aplikuje se zásada Fur semper est in mora).
