II. kolo soutěže v ŘP - příklad s řešením
Zadání:
FRAGMENT 1.
D 13. 1. 1. Ulpianus libro octavo decimo ad Sabinum: In furtiva re soli domino condictio competit.
Překlad: Ulpián v 18. knize svých komentářů K Sabinovi: Pokud došlo ke krádeži, náleží kondikce pouze vlastníkovi.
FRAMENT 2.
D 13. 1. 2. Pomponius libro sexto decimo ad Sabinum: Condictione ex causa furtiva et furiosi et infantes obligantur, cum heredes necessarii exstiterunt, quamvis cum eis agi non possit.
Překlad: Pomponius v 16. knize komentářů K Sabinovi: Na základě kondikce z krádeže jsou zavázáni i duševně choří a děti, pokud se stali nutnými dědici (zloděje), i když nemohou být žalovanými osobami.
FRAGMENT 3.
D 13. 1. 8. Idem (Ulpianus) libro vicensimo septimo ad edictum: In re furtiva condictio ipsorum corporum competit: sed utrum tamdiu, quamdiu exstent, an vero et si desierint esse in rebus humanis? Et si quidem optulit fur, sine dubio nulla erit condictio: si non optulit, durat condictio eastimationis eius: coprus enim ipsum praestari non potest. (1.) Si ex causa furtiva res condicatur, cuius temporis aestimatio fiat, quaeritur. Placet tamen id tempus scpectandum, quo res umquam plurimi fuit, maxime cum deteriorem rem factam fur dando non liberatur: semper enim moram fur facere videtur. (2.) Novissime dicendum est etiam fructus in hac actione venire.
Překlad: Tentýž (Ulpián) ve 27. knize komentářů K ediktu: Kondikce z krádeže se týká samotných hmotných věcí. Platí to ale jen pokud existují, nebo i tehdy, když zanikly? Pokud zloděj nabídl (vrácení věci, dokud existovala), není dána žádná kondikce; pokud nenabídl, zůstává v platnosti kondikce s oceněním věci; samotný hmotný předmět už nelze plnit. (1.) Pokud je věc kondikována z důvodu krádeže, vyvstává otázka, který okamžik je rozhodující pro ocenění. Platí, že je rozhodující ten časový okamžik, ve kterém měla věc nejvyšší hodnotu - zejména proto, aby se zloděj neosvobodil, pokud věc vydá ve zhoršeném stavu; platí totiž zásada, že zloděj je vždy v prodlení. (2.) Závěrem je třeba říci, že tato žaloba se týká i plodů.
CAUSA:
Marcus odcizil Semproniovi ze stáje cenného koně. Koně se podařilo vypátrat v Marcově stáji. Marcus však Sempronia do stáje nepustil a koně mu na žádost nevydal. Proto Sempronius použil soudní ochranu a domáhal se vydání svého koně. Po ustanovení sporu se bohužel stala tragédie: Marcus si na koni vyjel na projížďku, nezvládl jej a oba zahynuli při riskantním skoku.
Otázky:
1. Jaké možnosti soudní ochrany vznikají Semproniovi z krádeže a jaký je jejich vzájemný poměr? (Pozn. ve zde uvedených fragmentech se hovoří jen o jedné z nich.)
Odpověď: Římské právo dávalo poškozenému jednak poenální žalobu na pokutu actio furtiva (duplum až kvadruplum, podle formy krádeže), druhak condictio furtiva, žalobu na vymožení ukradené věci. Tyto žaloby se nevylučují, je možno je užít současně, takže se kumulují.
2. Vysvětlete pojem "condictio" - jaký je rozdíl od podobně znějícího slova "conditio"?
Odpověď: Condictio je osobní žaloba na vydání bezdůvodného obohacení (rei persekutorní), zatímco conditio je výminka, která je vedlejším ustanovením právního úkonu, jež činí účinnost tohoto úkonu závislou na nejisté budoucí události. Pojmy pouze podobně znění, nejsou obsahově podobné.
3. Kdo je aktivně procesně legitimován a kdo pasivně procesně legitimován v procesu "condictione ex causa furtiva"?
Odpověď: Aktivní legitimaci u kondikce z krádeže má pouze vlastník (zde tedy Sempronius), pasivní legitimaci má zloděj, který provedl kontrektaci (zde Marcus).
4. Jak vysvětlíte druhý fragment? Pokud děti a šílence nelze žalovat, jak máme rozumět obratu, že "jsou zavázání na základě kondikce z krádeže"? Má toto ustanovení vliv na posouzení pasivní děditelnosti žaloby?
Odpověď: Z dikce fragmentu vyvodíme, že každý, kdo má hmotný prospěch z krádeže, i když ji sám nespáchal, musí ukradenou věc vydat, a to i tehdy, když nemá procesní způsobilost. Nelze žalovat duševně chorého či dítě, ale lze o vydání žalovat osoby, které za ně odpovídají (pater familias, curator furiosi ap.). Pasivní zděditelnost u deliktních žalob je vedena zásadou materiálního prospěchu - ten tedy, kdo sám krádež nespáchal, ale majetkový prospěch z ní zdědil, musí věci či její hodnotu vydat.
5. Proč se v prvním fragmentu ustanovuje, že kondikci nemůže použít jiná osoba než vlastník?
Odpověď: Kondikce směřuje k vydání ukradené věci a tou může požadovat z titulu svého vlastnického práva pouze vlastník.
6. V kauze se dovídáme, že kůň byl vypátrán v Marcově stáji, ale hledač nebyl vpuštěn dovnitř. Jakým způsobem se tato skutečnost promítne do procesních možností Sempronia? Mělo by vliv, pokud by Sempronius byl do stáje vpuštěn a mohl provést speciální hledání "per lancem et licium"? Vysvětlete, oč se jedná.
Odpověď: Rozdíl ve způsobu spáchání krádeže a ve způsobu nalezení věci se projeví ve výši pokuty, kterou poškozený vysoudí. Pokud se jedná o krádež nezjevnou (furtum nec manifestum, pachatel nebyl přistižen při činu), hradí zloděj duplum; pokud o krádež "nalezenou" (furtum conceptum), hradí triplum. Na to, aby se jednalo o furtum conceptum, musel ve starých dobách žalobce hledat per lancem a licium, tj. s mísou a provazem. Provazem byla míněna bederní rouška (jediné oblečení hledajícího) a mísa měla sloužit k tomu, aby hledač měl zabavené ruce (tj. aby nic nepodstrčil nebo sám neukradl), ev. snad i k tomu, aby na ni vložil nalezenou věc.
7. Podle kauzy kůň i zloděj zemřeli. Bude condictio furtiva ještě účinná?
Odpověď: Sempronius už bohužel nemůže žalovat dědice zloděje Marca, protože jejich majetek se krádeží nezvětšil (kůň je mrtvý). Pokud by však Marcus před smrtí ukradeného koně prodal, byla by kondikce účinná proti jeho dědicům na vydání tohoto obohacení.
8. Co vyplývá ze zásady, že zloděj je vždy v prodlení? (Bonus: Jak zní tato zásada latinsky?)
Odpověď: Zloděj se v důsledku této zásady nemohl osvobodit od povinnosti věc vrátit i s plody, zisky a přírůstky, ani když by se jí zbavil, a rovněž odpovídá i za každé její poškození, aby nebyl ve výhodě, kdyby vrátil věc ve zhoršeném stavu. Latinsky zní zásada takto: Fur semper est in mora.
9. Jak se bude určovat cena ukradeného koně?
Odpověď: Podle nejvyšší hodnoty, kterou kůň měl, ať to bylo před krádeží, nebo po ní - vždy tak, aby to bylo výhodné pro okradeného (neplatí zde roční omezující lhůta, protože nejde o žalobu na náhradu škody z Akviliova zákona) - viz 3. fragment.
10. (Obecná otázka, neváže se přímo k fragmentu) - Může se někdo dostat do pozice zloděje, aniž by předtím provedl kontrektaci (protiprávní odnětí)?
Odpověď: Ano, stává se to zejména při kontraktních obligačních vztazích. Např. při depositu (úschově) nesměl depozitář věc užívat - pokud tak činil, páchal krádež užitku (furtum usus), přestože věc nekontrektoval. Další možnost je např. skončení nájemního vztahu, po kterém nájemce věc nevrátí zpět pronajímateli a přes jeho nesouhlas věc dále užívá. I on se dostává do pozice zloděje bez kontrektace.
