Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nabytí vlastnictví ke zvířatům

31. 3. 2008

D 41, 1, 5 Gaius

Zvířeti je přiznáváno právo znovu nabýt přirozený stav svobody, když zmizí z našeho dohledu, nebo i když je stále vidět, stává se obtížným ho pronásledovat.

(1) Byla vznesena námitka, zda živé zvíře, které je zraněné nebo chycené, patří do našeho vlastnictví? Trebatius dokládá, že zvíře je v našem zorném úhlu do té doby, dokud je pronásledujeme. Ale pokud pronásledování ukončíme, možnost chytit zvíře má další nabyvatel. Tudíž jestliže během doby našeho pronásledování někdo pronásledované zvíře ukradne se záměrem na něm vydělat, pohlíží se na něj, jako kdyby nám to zvíře ukradl. Podle většinového názoru nám zvíře patřilo i tehdy, když jsme je právě ukořistili. Podle ostatních názorů může však našemu ukořistění zabránit mnoho okolností.

(2) Včely jsou volně žijící zvířata, a proto ani včely v roji na našem stromě nejsou považovány za náš majetek. Stejně tak nejsou považováni za náš majetek ptáci, kteří hnízdí na našem stromě. Pokud by ale někdo tyto včely choval, byl by jejich vlastníkem on.

(3) Plástve volně žijících včel může vzít kdokoli bez zeptání, aniž by tento čin byl považován za krádež. Jak již bylo řečeno, vlastník pozemku může cizí osobě vstupující na pozemek přístup zakázat.

(4) Roj, který letí z našeho úlu, je považován za náš, dokud nezmizí z našeho dohledu. Pokud je jeho vypátrání obtížné, patří prvnímu nabyvateli.

(5) Pávi a labutě jsou v každém případě považováni za volně žijící od narození. Jejich zvykem je létat pryč a vracet se. Včely, jejichž přirozenost je vesměs známa, létají pryč a vrací se zase zpět. Ale lidé krotí i divokou zvěř, která chodí z lesa a zase zpět. Právo vysoké zvěře pobývat v lese jí nikdy nebylo odepřeno. Zvířata, která obvykle chodí do lesa a vrací se zpět, jsou považována za naše do té doby, dokud mají instinkt vracet se. Pokud tento instinkt ztratí, přestanou být naším majetkem a patří prvnímu nabyvateli. Většinou tento instinkt ztratí, když se přestanou vracet zpět.

(6) Drůbež a husy nejsou volně žijící, ale na druhou stranu - existují i volně žijící slepice a husy. Proto pokud jsou mé husy nebo slepice vyplašeny a odletí daleko, zůstavají v mém vlastnictví i tehdy, pokud nevím, kde jsou. Pokud je někdo zahlédne a přivlastní si je, bude obviněn z trestného činu krádeže.

(7) Majetek odebraný nepříteli se stává ihned vlastnictvím nového vlastníka podle práva národů.

(Lenka Vrběcká, S 6)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář