Jdi na obsah Jdi na menu
 
20. 7. 2010

Marcián o zástavě

D 13. 7. 32. Marcianus libro quarto regularum:
Cum debitore, qui alienam rem pignori dedit, potest creditor contraria pigneraticia agere, etsi solvendo debitor sit.
Překlad:
Dlužníka, který zastavil cizí věc, může věřitel žalovat protižalobou ze zástavy (actio pigneraticia contraria), i když je dlužník solventní (placení schopný).

Otázky k zamyšlení:
1. K vymáhání jakých nároků slouží protižaloba ze zástavy?
2. Proč myslíte, že věřitel mohl žalovat ze zástavy, i když dlužník mohl zástavu vyplatit?


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

K doplnění

Kamila Bubelová, 22. 7. 2010 19:27

Jistě. Proto také Marcián řeší, co tedy zástavnímu věřiteli zbývá jako řešení.

Odpovědět

Uplatnění práv vlastníka

M. Vlk, 22. 7. 2010 17:11

Pro doplnění... Skutečný vlastník takového předmětu zajištění se může domáhat vydání věci reivindikační žalobou (a. in rem)? Může tak činit oproti zástavnímu věřiteli, který má věc v detenci?

Odpovědět

K pignu

Kamila Bubelová, 22. 7. 2010 14:34

Vaše odpovědi jsou v pořádku, ale neúplné. APC sloužila také k získání náhrady za pohledávku, pokud dlužník nezaplatil. Takže v případě, že dlužník zastavil cizí věc, směl se jeho věřitel domáhat uhrazení dlužné pohledávky ihned, nebo (jak správně uvažujete) vyměnění předmětu zástavy za jiný, který je skutečně ve vlastnictví dlužníka.

Odpovědět

Pignus

M. Vlk, 22. 7. 2010 0:29

Ad 1) APC chránila zájmy věřitele. Věřitel se mohl domáhat náhray nákladů vynaložených zástavním věřitelem v souvislosti s opatrováním zástavy, k náhradě způsobené škody vzniklé vinou dlužníka, resp. zástavou.

Ad 2) Mohl uplatňovat nároky ad 1) bez ohledu na to zda je dlužník v prodlení s plněním...

Mohl se věřitel pomocí APC (v situaci kdy bylo zjištěno, že předmětem zajištění je cizí věc) domáhat zajištění (event. dozajištění) pohledávky pro případ budoucí insolvence, tj. neschopnosti platit splatné závazky?

Odpovědět