Jdi na obsah Jdi na menu
 


23. 11. 2010

Zákon dvanácti desek - deska VIII.

Vezměte si prosím k ruce text LDT a považujte nad otázkami:

a) K bodu 1b. - Pomluva, nebo urážka? Je tak přísný trest přiměřený? Myslíte, že byl aplikován?
b) bod 2 - 4: velmi důležité ustanovení o tzv. iniurii. Nastudujte pojem iniuria. O jaký druh injurie se v tomto případě jedná?
c) bod 6.: Jaké možnosti měl pf. v případě, že škodu způsobilo jeho zvíře?
d) bod 7.: Vyložte, proč Ulpián určuje actio de pauperie namíto actio de pastu?
e) bod 9. a 10.: Kdo byla bohyně Ceres a proč je ustanovení o posekání plodin v noci tak přísné? Spojte s bodem 24b.
f) body 12. - 16.: Důležitá ustanovení o krádeži. Nastudujte si v učebnicích nebo encyklopediích furtum a 6 typů, ze kterých vzcházely v římském právu žaloby z krádeže. Čím se lišily?
g) K bodu 18b.: Proč byl lichvář pokutován více než zloděj?
h) K bodu 22.: Kdo to byl vážný? (spojte bod 22. s bodem 23. - srovnejte tresty).
ch) K bodu 24a.: Interpretujte, o jaké formy zavinění se jedná.
i) K bodu 26. - v LDT se na několika místech hovoří o tom, že konání v noci je obzvlášť zavrženíhodné. Proč?


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Shrnutí

Kamila Bubelová, 29. 11. 2010 18:09

a) Hanbu nebo ostudu způsobuje nejen pomluva, ale i urážka. Mezi pomluvou a urážkou je však takový rozdíl, že první se děje zpravidla skrytě a šíří nepravdivé údaje, zatímco druhá se může udít i zcela veřejně, ale hanobí pravdou (např. když někdo nadává malému olysalému staříkovi "ty starý plešatý dědku"). Nebezpečnější je nepochybně pomluva (těžko se jí brání). Trest smrti za zpěv hanobící písně většinou aplikován nebyl, pokud se nejednalo o proklínání. Dokonce je zaznamenán případ, že velitelé vojsk blahosklonně nechávali své vojáky zpívat dehonestující písně, protože si mysleli, že tím oslabují závist bohů, jenž by se jim (superúspěšným mužům :-) jinak mohli ze závisti mstít.
b) Jde o reálnou injurii. Vyskytovala se také varinata injurie slovní (verbální).
c) Náhrada škody nebo vydání zvířete, které způsobilo škodu.
d) nelze použít ani actio de pastu, ani actio de pauperie, protože dobytek spásl cizí žaludy, ale na pozemku vlastníka dobytka.
e) Ceres byla bohyně plodnosti a úrody. Posekání plodin přímo ohrožovalo přežití Římanů, proto se trestalo tak přísně (mohly být posekány i nezralé). Jedání v noci se vždy považovalo za přitěžující okolnost (lze to vyčíst na více místech LDT). Pochopitelně byla uražena i sama Ceres (neúcta k plodům) a bylo třeba pachatele potrestat i z důvodu zachování pax deorum.
f) Furtum: manifestum (zjevná krádež, zloděj přistižen při činu), nec manifestum (nezjevná, nepřistižen), conceptum (věc nalezena při formální prohlídce domu), oblatum (podstrčená), non exhibitum (nevydal nalezenou věc soudu), prohibitum (podezřelý zakázal prohlídku domu). Rozdíly ve výši náhrady (duplum až kvadruplum).
g) Lichvář je člověk, který půjčuje peníze, ale na nepovolený (příliš vysoký) úrok. Zneužívá tak cizí nouzi a obohacuje se víc, než je legální, pod zástěrkou obchodní činnosti. Proto se jeho jednání považovalo za horší, než jednání zloděje.
h) Libripens byl muž, který držel váhy při mancipaci (prosím - nepište při mancipaciu, žádné mancipacium neexistovalo!) - Mancipace, ta mancipace (lat. mancipatio). Váhy byly užívány pro obrazný trh.
ch) Zavinění je buď úmyslné, nebo nedbalostní. Zde jde o nedbalost.
i) Jednání v noci s sebou neslo vždy předpoklad něčeho zakázaného, za co se lidé stydí, takže to musí skrývat. Proto bylo v noci zakázáno se i shromažďovat. Poctivý Říman měl konat všechny činnosti za denního světla. I soudy končily se západem slunce.

Deska VIII - odpovědi

Jorika Němcová , S3, 29. 11. 2010 13:12

A)Dle mého názoru se jedná spíše o urážku. Myslím, že na dnešní dobu by byl tento trest velmi nepřiměřený. Co se týče aplikovatelnosti trestu za urážku, šlo to podle mě jen velmi těžko někomu konkrétně dokázat, protože pokud někdo "zpíval, co jinému způsobilo škodu" autor písně se dal jen těžko vypátrat.
B)Iniuria =urážka na cti proti svobodné osobě. Může být buď verbální (ústní)- napadení např. nějaké mravní hodnoty na člku..nebo reálná. Myslím, že zde jde o reálnou- dle LDT: za zlomeninu (pokud nedojde ke smíru) -talio(bod 2) nebo pokuta 300 sesterciů za svobodného, 150 za otroka. Pokuta 25 sestreciů za menší ublížení (např. pohlavek)
C)Dle LDT má 2 možnosti : vydat zvíře, které způsobilo jinému škodu nebo zaplatit náhradu za tuto škodu.
D)a. de pauperie- žaloba na náhradu škody způsobené dobytkem
a. de pastu pecoris- žaloba na náhradu škody proti majeteli dobytka za to, že dobytek spásl cizí pozemek
E)Ceres je bohyne plodnosti a úrody. Toto ustanovení je tak velmi přísné proto, že pokud někdo v noci osekal cizí pozemek, rozhněval bohyni a ostatní se pak báli neúrody, tudíž si bohyni chtěli usmířit obětí, protože úroda byla pro Římany velmi důležitá co se týče přežití.
F)Furtum = krádež= obohacení se cizí věcí,bezprávné přivlastnění si věci nalezené, zpronevěra věci svěřené. druhy krádeže:
1)zloděj přistižen – krádež zjevná (furtum manifestum)
2)zloděj nepřistižen při činu – krádež nezjevná (furtum nec manifestum)
3)kradená věc nalezena při domovní prohlídce (furtum conceptum)
4)podezřelý bránil prohlídce domu (furtum prohibitum)
5)podezřelý odmítl vydat věc soudu (furtum exhibitum)
6)krádež věci vlastní (furtum rei suae)
H)Vážný- 6. svědek u mancipace, ten, co držel váhy (viz.LDT deska VI) kdo svědči proti jinému křivě, bude shozen z Tarpejské skály-bod 23. Ten kdo, se nepřizná, že už svědčil nebo že byl vážný u mancipace, ztratí svědeckou způsobnost a stane se bezectným.
CH)zavinění z nedbalosti (dotyčný to neudělá schválně)
I)Protože pokud někdo něco spáchá v noci, těžko se mu to dokáže, protože je méně svědků, je těžší ho identifikovat kvůli tmě...

Deska VIII. - odpovědi

Renata Němcová, S2, 28. 11. 2010 23:29

a) Jedná se o urážku. Trest byl určitě nepřiměřený, sloužil spíš k zastrašení. Aplikovaný nebyl.
b) Iniuria – protiprávný čin, v širším smyslu bezpráví, jakékoli jednání příčící se právu, v užším smyslu urážka na cti
Zákon XII desek stanovil za zničený úd (metrum ruptum), pokud nedošlo ke smíru, odvetu za zlomenou kost (os fractum) 300 assů a za jiný druh skutkové u. (např.políček) 25 assů pokuty. V pozdějším vývoji se uvedené pokuty staly směšně nízkými, a tak tuto úpravu postupně nahradila speciální ustanovení prétorského ediktu.
Existují injurie reálné způsobené skutkem a injurie verbální, které jsou spáchány slovem. V tomto případě se jedná o injurie reálné.
c) Mohl zvíře vydat poškozenému nebo mohl škodu nahradit např. zaplacením.
d) a. de pauperie – žaloba na náhradu škody proti vlastníkovi čtyřnohého zvířete, jež způsobilo škodu
a. de pastu pecoris – žaloba na náhradu škody proti vlastníkovi dobytčete, které spáslo cizí pozemek.
Žaloba a. de pastu pecoris nebyla použita, protože zvíře se nepáslo na cizím pozemku.
e) Ceres byla bohyní plodnosti a úrody.
Plody byly posvátné, proto byl trest tak přísný. Viník pak musel být bohyni obětován, aby si ji usmířili. To, že plodiny byly posekány ve tmě, podle mě svědčí o tom, že to viník plánoval a nechtěl být přistižen při činu.
f) furtum- vědomě bezprávné, zištné a tajné nakládání s cizí movitou věcí, zahrnuje krádež, loupež, zpronevěru a zčásti podvod
f.rei – pachatel věc fyzicky odnese, f.usus- pachatel věc protiprávně užívá, f.rei suae(f.possessionis)- jako zástavní dlužník se protiprávně zmocní vlastní věci, f.balnearium – krádež v lázních, f.conceptum – ukradená věc nalezena při domovní prohlídce, f.domesticum – čin spáchaný členem římské domácnosti, zvl. otrokem, f.oblatum – někdo postrčí ukradenou věc jinému, f.prohibitum – podezřelý se brání domovní prohlídce, f.manifestum – pachatel přistižen při činu, f.nec manifestum – pachatel nepřistižen při činu
g) Lichvář byl podle mě dostatečně zajištěný člověk, který neměl potřebu krást, proto byl pokutován více než zloděj.
h) Byl to vážný svědek. Při mancipatu dalších 5 svědků. Ten, kdo neřekl o činu nebo nechtěl svědčit, byl nedůvěryhodný. Ten, kdo minimálně dvakrát svědčil křivě, byl shozen z Tarpejské skály.
ch) Jedná se o zavinění z nedbalosti.
i)Je to proto, že čin spáchaný v noci byl podle mého názoru plánovaný. Pachatel se ve tmě mohl lépe schovat a měl méně svědků.

Deska VIII

Miroslav Kvapil, S2, 28. 11. 2010 20:26





a)Kloním se spíše k tomu, že se jedná o uážku (iniuria). V té době byl trest nejspíše přiměřený, protože došlo k diskreditaci osoby pomocí písně, která se mohla rozšířit do okolí. Protože nejrychlejší šíření bylo právě ústní. Ale na dnešní poměry, je trest příliš krutý. Aplikován byl podlé mého těžce, protože si myslím, že bylo obtížné nějakým způsobem dohledat skutečného autora oné pisně.
b)Iniuria je tzv. urážka na cti a značí jakékoli bezpráví proti svobodné osobě. Spočívá to v úmyslném tělesném nebo mravním narušení osoby. Zde se jedná o iniurii reálnou.
c)Docházelo k uplatnění tzv. Zásady noxality. Kdy tedy poškozený podal noxální žalobu proti pateru familias. A buď došlo k vydání zvířete nebo zaplacení škody.
d)Actio de pauperie – škody způsobené divokostí zvěře, actio de pastu – spásaní cizího pozemku zvěří. Dle mého u actio de pauperie šlo nějakým způsobem zjistit hodnotu majetku a získat náhradu škody. Když to u actio de pastu bylo těžší zjistit kolik a jakou přesnou hodnotu majetek měl.
e)Ceres byla bohyně plodnosti a úrodnosti. Přísné potrestání mělo určitě sloužit k zastrašení pachatelů, protože v noci bylo o hodně těžší, až skoro nemožné chytit někoho při činu. Když byli chyceni, tak byli obětování bohyni Ceres, aby se nehněvala a dále poskytla bohatou úrodu.
f)Furtum čili krádež, je civilní delikt. Spočívá v protiprávním odcizení movité věci, jejím užíváním, či držbou za účelem zisku. Typy žalob byly actio furti a condictio furtiva a je ště možná actio vi bonorum raptorum. U actio furti se žaloby lišily tím, zda-li to byla krádež zjevná, kdy byl zloděj přistižen (furtum manifestum) a žalobe zněla na čtyřnásobek (quadruplum), nebo nebyl pachatel přistižen (furtum nec manifestum) a žaloba zněla na dvojnásobek (duplum) hodnoty věci. Poté furtum conceptum, u koho byla věc nalezena a žaloba zněla na trojnásobek, stejně jako u furtum oblatum, kdo věc nekomu podstrčil. Condictio furtiva slouží k navrácení věci a plné náhradě škody.
g)Lichvář byl pokutován více než zloděj, protože hospodařil s penězi od mnoha lidí a tudíž mohl způsobit ztráty mnoha lidem. Také to mohlo být tím, že on sám úrokoval peníze a získal vždy více než dostal na počátku, a tak symbolicky dostal i větší trest, jako takový úrok.
h)Vážný nebo-li libripens vystupoval jako šestý člověk u mancipace, kde držel v rukou váhy. Spolu s ním tam ještě bylo pět dalších svědků. A pokud odmítl podat svědectví o mancipaci, byl trestán újmou na cti.
ch)Jedná se o zavinění z nedbalosti. Kdy dotyčný nechtěl úmyslně způsobit žádnou škodu ani újmu na zdraví.

deska VIII. - odpovědi

Vladimíra Strakošová, S2, 27. 11. 2010 17:11

f)
FURTUM = vědomě bezprávné, zištné a zpravidla tajné nakládání s cizí movitou věcí. Zahrnuje (podle moderního názvosloví) krádež, loupež, zpronevěru a zčásti i podvod.
- po stránce OBJEKTIVNÍ se musí jednat o věc v něčím majetku, s níž musí pachatel hmotně zacházet: buď věc fyzicky odnese, nebo ji protiprávně užívá nebo se protiprávně zmocní vlastní věci.
-po stránce SUBJEKTIVNÍ obsahuje jednak vědomí pachatelovo, jednak jeho úmysl obohatit se nebo získat jakýkoliv prospěch.

1)zloděj přistižen – krádež zjevná (furtum manifestum)
2)zloděj nepřistižen při činu – krádež nezjevná (furtum nec manifestum)
3)kradená věc nalezena při domovní prohlídce (furtum conceptum)
4)podezřelý bránil prohlídce domu (furtum prohibitum)
5)podezřelý odmítl vydat věc soudu (furtum exhibitum)
6)krádež věci vlastní (furtum rei suae)

g)
Lichvář využíval toho, že lidé měli nouzi. Navíc se tím živil a jednalo se o dlouhodobou činnost.

h)
Vážný = vážný svědek. Například při mancipaci je důležitá přítomnost 5-ti svědků a 1 vážného (libripens).
Svědkové (testes): Neexistovala všeobecná povinnost svědčit, pokud však někdo svědčil u formálního úkonu a pak odmítl podat o něm svědectví u soudu, byl uznán za nečestného a svědectví nezpůsobilého (impobus intestabilisque). – bod 22
Pokud byl někdo usvědčen z křivého svědectví, byl shozen z Tarpejské skály. – bod 23

ch)
Protiprávní poškození cizího majetku – z nedbalosti, neúmyslně.

i)
Protože v noci je tma, takže případný pachatel se hůře identifikuje. Navíc v noci většina lidi spí, tudíž ani není tolik svědků.

deska VIII. - odpovědi

Vladimíra Strakošová, S2, 27. 11. 2010 17:10

a)
Dle mého názoru se jedná o urážku (injurii).
Rozdíl mezi urážkou a pomluvou:
Urážka (iniuria) – skutková podstata byla v úmyslném porušení tělesné nebo mravní integrity svobodného člověka. Rozlišujeme mezi verbální a reálnou iniurii.
Konkrétněji k verbální iniurii: Trest smrti jen v případě, že dotyčný veřejně křičel zaklínací a proklínací formule nebo vyzpěvoval hanobící písně. Příliš často však k trestu smrti nedocházelo, protože výše postavené osoby si myslely, že se tak otupí závist bohů, kteří by mohli žárlit na jejich úspěch, takže „zpěváka“ ani nežalovali. Častěji docházelo na peněžní pokuty; jejich výše záležela na konkrétní situaci.
Pomluva (calumnia) – vědomě podaná neoprávněná žaloba (častokrát za úplatek). Trest podle uvážení soudce.

b)
INIURIA (injúrija) – bezpráví, příkoří, urážka na cti. V tomto případě podle mě nejde o iniurii verbální, ale o iniurii reálnou. LDT rozlišoval i různé druhy poškození: zničení údu (membrum ruptum), zlomení kosti (os fractum) a jiná ublížení.
v bodě 2: obecně platilo, že v případě ublížení na těle směl poškozený sáhnout k odvetě
v bodě 3 jsou zmíněny:
-žaloba z urážky → iniuria verbální (viz odpověď A)
-příkoří, 25 sesterciů pokuty → iniuria reálná (jiné ublížení na těle)
-zlomení kosti (os fractum) → iniuria reálná
v bodě 4: jiná ublížení na těle (iniuria reálná)

c)
V případě, že škodu způsobilo zvíře, otrok či osoba alieni iuris – zásada noxality. Poškozený v takovém případě podával noxální žalobu proti Pateru Familias. Ten buď zaplatil pokutu (noxiam sarcire) nebo vydal pachatele (noxae dedere).

d)
actio de pauperie – v případě, že domácí zvíře způsobilo cizí osobě škodu
actio de pasta – na náhradu škody proti vlastníkovi dobytčete, které spásalo cizí pozemek

e)
CERES – bohyně úrody. Někdy také jako symbol matky. Měla dceru Persephone, kterou milovala a ochraňovala. Bůh podsvětí Pluto však po Persephoně toužil a jednoho dne ji unesl do své říše. Ceres z toho byla nešťastná. Odešla dokonce z Olympu a nechala si postavit chrám. Ze vzteku a bezradnosti nad ztrátou dcery seslala na zem neúrodný rok. Lidé prosili Jupitera o záchranu – ten nařídil propuštění Persephony. Pluto a Ceres uzavřeli dohodu, že od jara do podzimu bude Persephona s matkou a na zimu s Plutonem.
Posekání plodin v noci je tak přísné podle mě proto, že v noci je tma a tudíž i menší pravděpodobnost, že pachatele někdo přistihne a identifikuje.

odpovědi

Kajliková Zdeňka, 26. 11. 2010 12:17

a) Jedná se o veřejnou urážku (posměšnou píseň-malum carmen). I když trest nebyl úměrný zločinu, důležité byly zastrašující účinky. Ale podle mě trest smrti u tohoto připadu neuskutečňovali a převedli povinnost potrestání na poškozeného.

b)iniuria - urážka na cti, je jedním ze základních deliktů nejstaršího práva, poškozený se směl domáhat na pachateli pokuty 300 assů za zlomenou kost svou )150 assů za zlomenou kost svého otroka) nebo 25 assů za jiný druh urážky, žaloba - actio iniuriarum zde se zřejmě jedná o i. atrox - ublížení na těle
c). Musel nahradit škodu, nebo vydat zvíře poškozenému
d) actio de pauperie – škoda vznikla bez vlastníkova zavinění; actio de pasta – musel by se pást na cizím pozemku

f) Furtum – tajné nakládání s cizí movitou věci, musí jít o věc movitou v něčím majetku, se kterou musí pachatel hmotně zacházet (fyzicky ji odnese, protiprávně užívá, protiprávné zmocnění věci, i odvedení osoby. Rozdíly v trestu za krádež, dvě žaloby – actio furti a condictio furtiva
g) Lichvář překračovat zákonný úrok, takže si myslím, že okrádal občany, ale i Stát. Takže je zde dvojnásobná vina.

Část I.

Etlíková Markéta, S2, 24. 11. 2010 17:10

f)furtum – vědomě bezprávné, zištní a tajné nakládání s cizí movitou věcí, po stránce objektivní musí jít o věc movitou v něčím majetek, s níž pachatel (fur) musí hmotné zacházet. Krádeže se liší podle toho, jakým způsobem se daná věc ukradne
f.balneatrium – posuzuje se přísněji, jedná se o krádež v lázních
f. conceptum, f.domesticum – spácháno členem ř. domácnosti, zvl. otrokem, f. oblatum – v případě ukrytí, nebo podstrčení věci, f. prohibitium , f. publicum. Rozdíly byly v trestu za daný typ krádeže.
g) lichvář nebo fenerator – je osoba půjčující peníze na vyšší než zákonný úrok, čímž dochází poté k velké zadluženosti plebejů a silně tím zostřuje třídní boj. Byl trestán více, protože on sám pouze těžil z chudoby druhých, kdežto zloděj, kradl protože sám neměl.
h) Vážný byla osoba, která při mancipatiu spolu s dalšími 5 svědky, ten kdo byl svědkem a nebo vážným a neřekl o tom, tak už nemohl být svědkem protože byl nehodný a nedůvěřivý. Jestliže byl dvakrát usvědčen z křivého svědectví byl shazován z Trapejské skály.
ch) jestliže zbraň spíše vyklouzla, to si myslím že je nevědomé zavinění, tak je místo něj, dán beran, protože ovce jsou symbol míru, přátelství a oběti.
i)myslím si, že konání v noci je zavrženihodné, protože je to pro toho konatele přijatelnější doba, nejsou zde vyrovnané pozice. Může se lépe schovat, a vyčkat si, kdežto např. přepadený je v horší pozici, protože ho nemohl vidět. Dále se v noci může shromažďovat více lidi a tím dochází poté k horším trestným činům, protože tma jim dodá odvahy a jsou to pro ně lepší podmínky pro vykonání činu než-li za dne.

Část II.

Etlíková Markéta, S2, 24. 11. 2010 17:09

a)ze slova canere zpívat, opětovat věštit hanlivou píseň neboli (canticum) – carmen právnickou formule nebo žalobní formulář. C. malum, zaříkávání magickými slovy trestaná podle zákona XII. desek . Jedná se taky o hanlivou báseň, trestaná až deportací nebo iniurua. Jedná se o urážky nebo nařknutí, které byli stíhány smrtí. Trestem byl stíhán ten, který člověka nařknul veřejně zaklínací a proklínací formulí. Takto byli trestání především potulní zpěváci, ale né vždy došlo k samotnému trestu smrti, protože nebylo kdo by jej žaloval, tudíž ani soudce nevykonal svoji práci v uložení trestu.
b)Iniuria – neboli protiprávní čin, v širším slova smyslu jednání příčící se právu, v úžším slova smyslu urážka na cti. Zákon XII. desek stanovil za zničený úd (metrum ruptum), pokud nedošlo k smíru, odvetu (talio). Za zlomenou kost bylo stanoveno 300 assů a za jiný druh skutkové újmu např. políček 25 assů. V pozdějším vývoji společnosti, když už pokuty byly téměř směšné, přecházelo řešení pod prétora pomocí jeho ediktu. Iniuria může být vykonána skutkem neboli I.realná a nebo slovem tedy I.verbální. Společnou žalobou pro všechny případy byla actio i-arum. V bodě 3 se jedná o i.actio .
c)Vlastník podle Zákona XII. desek mohl zvíře vydat osobě jenž mu byla způsobena škoda daným zvířetem, a nebo poškozený mohl na vlastníka podat žalobu a. de pauperie na zaplacení škody, kterou zvíře způsobilo.
d)a. de pasta je žaloba na náhradu škody proti vlastníkovi dobytčete, které spáslo cizí pozemek. V daném případě, ale dobytek pase vlastníka pozemek tudíž nelze použít. Myslím si že, nelze použít ani náhradu škody za spasené žaludy. A. pauperie lze použít zřejmě pouze když daný dobytek, zničí například větve a nebo daný strom.
e)Cerea byla římská bohyně plodnosti a úrody. Myslím si, že je to tak přísné, protože v té době byli vypěstované plodiny formou obživy a byli uctívány. Dálším znakem zpřísnění je určitě i to, že to ukradli v noci, tudíž to plánovali a nechtěli býti chyceni při činu. Když se na to přišlo, obětovali viníka Cereře a to si myslím, že proto aby Cerera se nehněvala a i na dále jim zajistila úrodu pozemků.

Renata Burdová, S2, II. část, odpovědi

Renata Burdová,S1, 24.11.2010, II. část, 24. 11. 2010 13:59

G. lichvář fenerator, dardanarii- podle lichváře Dardanaria, jednalo se o obchodníky-šmelináře, kteří páchali nejrůznějšími způsoby crimen annonae- umělé zdražování cen potravin
Myslím, že právě kvůli tomu, že oni uměle zdražovali ceny, tak byli v případě krádeže potrestáni na čtyřnásobek hodnoty, než obyčejní zloději. Lichvář měl už tak dostatek peněz a pokud ještě kradl, tak byl potrestán více.
H. libripens- vážný, jedná se o člověka vážného, který drží váhy při macipatiu spolu s dalšími 5 svědky.
22- kdo byl svědkem, a nebo tím, kdo držel váhy a neřekl o tom, už nemohl svědčit, protože už byl nedůvěryhodný
23- pokud to udělal vícekrát, pokud např. dvakrát svědčil křivě, byl shozen z Tarpejské skály- jednalo se o jeden ze způsobů popravy
CH. jednalo se o jeden ze způsobů zabití,
V překladu - o zástupnou oběť, sakrálního původu.
„Spíše vyklouzla“- zavinění z nedbalosti
I.Myslím, si že shromažďování v nočních hodinách bylo zakázáno, protože se mohlo chystat např. spiknutí, jinak nedokážu vysvětlit proč.

F- krádež= furtum, existovalo několik typů krádeží a lišily se tím, o jaký typ krádeže se jednalo. např. Žaloby z furta:
Actio furti- žaloba z krádeže
Poenální žaloba- žaloba penální, z deliktů
Infamující žaloba
Žaloba směřující na násobek hodnoty ukradené věci- nesměřuje k navrácení věci- 4 násobek hodnoty věci- pokud byl zloděj chycen při činu
2násobek- pokud nebyl dopaden u činu- bod 16.
15b)mísou a provazem- tímto způsobem se vyšetřovala krádež, hledající musel být nahý, nahý proto, aby nemohl nic, co by našel skrýt a odnést, nejnutnější bederní rouška- měl ochranu v podobě provazu

odpovědi, Renata Burdová, S1, 24.11.2010

Renata Burdová,S1, 24.11.2010, I. část, 24. 11. 2010 13:54

A)od slova canere- zpívat, obětovat, věštit, Carmen- právnická formule, žalobní formulář
Carmen malum- zaříkávána magickými slovy, trestaná již podle zákona XII. Desek, incantatio- zaříkávací popěvek, trestaný jako zločin.
Jednalo se o urážky, které byly stíhány smrtí. Trestem smrti byl trestán ten, kdo křičel veřejně zaklínací a proklínací formule, nebo vyzpěvoval hanobící písně. Takto trestáni byli především potulní zpěváci, takto o život přišlo ale málo zpěváků, protože tam kde není žalobce, tam není soudce.
Také jsem našla spojitost s kouzelníky: Kouzelníci byli právě kvůli vykonávání magických rituálů a kleteb přísně stíháni. V Římě jim dokonce za tuto činnost hrozil trest smrti v podobě ukřižování nebo roztrhání divokou zvěří. Pokud se však nejednalo o kletby, římské instituce byly k provádění různých zaklínání benevolentní a to zejména v oblasti léčitelství.

B)
Iniuria- jedná se o protiprávní čin, v širším slova smyslu se jedná o jednání, které se příčí právu
V užším slova smyslu se jedná o urážku na cti, jeden z deliktů civilního práva
Existovala iniuria reálná= útok proti tělesné integritě včetně ublížení na zdraví, je to jakékoliv bezpráví proti svobodné osobě, toto porušení mohlo být vykonáno bud reálně- bránění ve vstupu do veřejné budovy, rušení domovní svobody,a nebo slovně- iniurie verbální.
V tomto případě se jedná o injurie reálné.
Injurie contumelia- urážka na cti, písmem, obrazem, posunkem- na někoho jsme např. křivě ukázali


C)jedná se o žalobu actio de pauperie – když domácí zvíře způsobí škodu cizí osobě
V tomto případě se majitel mohl osvobodit od odpovědnosti tím, že zvíře vydal poškozenému.
D)actio de pastu pecoris- žaloba na náhradu škody způsobené spasením cizí úrody dobytkem
Situace: ze sousedova stromu padají žaludy na můj pozemek, a já na něho vpustím dobytek, aby je spásl. Pokud při tom dojde k nějaké škodě na pozemku souseda, na němž ten strom , odkud padají žaludy stojí, tak nelze na to použít žalobu actio de pastu, ale lze použít žalobu actio de pauperie.
E)Ceres byla římská bohyně plodnosti a úrody.
Myslím si, že tak přísný trest smrti pro dospělce, zbičování pro nedospělého, byl jednak kvůli tomu, že to spáchal v noci, a také proto, že lidé chápali tu úrodu jako posvátnou, děkovali bohyni za to, že půda vůbec úrodná byla a pokud ji někdo zhanobil, tak se to chápalo jako urážka samotné bohyně a pokud by dotyčného nepotrestali, bohyně by se jim mstila.

část odpovědí - deska VIII

Veronika Sudíková, S2, 24. 11. 2010 11:29

a) Dle mého názoru se jedná o urážku a myslím si, že trest přimeřený určitě nebyl. Podle všeho Římané nebyli tolik krvelační, proto se domnívám, že tento trest nebyl aplikován.

b) Iniuria neboli urážka na cti. Jedná se o tzv. "injure reálné". Tyto úmyslné urážky byly vedeny pouze proti tělesné integritě. Zákon se nevěnuje slovním urážkám.

c) V LDT je psáno, že buď bude zvíře vydáno nebo bude nabídnuto vyčíslení škody. Pokud ale škodu způsobilo jeho zvíře, tak si myslím, že neměl takřka žádné možnosti. Kdo by mu hradil škodu, když ji způsobilo jeho zvíře?

e) Bohyně Ceres byla bohyní úrody a plodnosti. Nevím, proč jsou ustanovení tak přísná, ale domnívám se, že byly tak přísná proto, že nikdo nemohl zkontrolovat kolik plodin rostlina urodila a kolik bylo posekáno. Možná z každé úrody musely být odváděny určité oběti bohyni Ceres a tímto způsobem o ně byla ochuzena.

f) Žaloby z krádeže se lišili tím o jakou krádež se jednalo - furtum manifestum - zjevná, odhalení při činu; furtum nec manifestum - nezjevná; furtum conceptum - ukradená věc byla nalezena u podezřelého za přítomnosti svědků; furtum oblatum - ukradenou věc našli u původního majitele, poté byla povolena žaloba proti tomu, kdo mují tam přinesl - actio furti oblati; acktio furti prohibiti - žaloba proti tomu, kdo brání člověku hledat ukradenou věc. Různé typy krádeží byly stíhány ruznými tresty. Nebyl trest pro všechny krádeže stejný.

g) Domnívám se, že lichvář byl vždy majetný člověk, který svou činnost provozuje s rozmyslem a s úmyslem "nahrabat si" víc a víc majetku. Kdežto zloděj často kradl z nějakého nedostatku a většinou nebyl tak majetný jako lichvář. Dalo by se říci, že lichvář, na rozdíl od zloděje, těžil z cizí potřeby.

ch) Domnívám se, že se jedná o zavinění z nedbalosti.